Revoluce po devatenácti letech
- Z domovaObčanská výchova v ulicích
V roce 1989, panečku, to se to jinak revoltovalo. Večer na koleji napsat letáky, v noci jimi polepit plzeňská nároží a v ranních trolejbusech přesvědčovat spící škodováky o nutnosti vyjít do ulic. Vždyť nepřítel byl pouze jeden, tleskat se dalo každé větě řečníků a víra ve změnu k lepšímu byla neochvějná.
Dnes jsem byl na náměstí už se svými dětmi. A k vysvětlování toho bylo víc. I když nepřítel byl vlastně zase jenom jeden. Dvacetiminutová reportáž o podivných krocích chomutovské radnice odvysílaná toto pondělí v České televizi jej ukázala v plné nahotě. AROGANCE MOCI.
Ještě nedávno bych nevěřil, jak motiv na tričku, které jsem měl dnes na sobě, může platit bez ohledu na politickou stranu.
Restaurace Aromi
- RecenzeMůže být požitek z jídla lepší než sex?
Italskou restauraci Aromi najdete v jedné z nejkrásnějších pražských rezidenčních čtvrtí, jen kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad. Decentní interiér bez rušivých prvků je místem, kde se chuťové buňky rády oddají vášnivým gurmánským orgiím. Strohý jídelní lístek připomene, že nejste v knihovně. Proč ostatně marnit čas čtením, když ke stolu právě připlouvá předkrm.
Tuňákové carpaccio s dresinkem z mořských ježků (295 Kč) se navzdory plachosti poupat kaparových keřů rostoucích ve Středomoří přes můj jazyk převalilo jako příbojová vlna. Chladivá chuť moře se vzápětí ostře propojila s bezchybně horkou polévkou z bílého chřestu, mozzarellou burratou a tramezzini krutony (195 Kč). Uprostřed oceánu z jemné smetany pak jako ostrov bezbřehých chutí trůnily grilované kalamáry.
K vyčištění chuťových pohárků mezi chody posloužila likérová sklenka obsahující citrónový sorbet smíchaný s šumivým vínem Prosecco, jehož šumění znělo jak vábení Sirén, a proto jsem se raději vydal na pevninu. Dal jsem tedy vale exotickým dálkám a nasměroval své smysly k chutím milované domoviny.
Jako hlavní chod jsem zvolil Grilovaná prsa z perličky s hříbkovým flanem a rozmarýnovou omáčkou (375 Kč). Maso perliček je chuťově velmi výrazné, často bývá používáno jako náhrada za zvěřinu, a proto nepřekvapí doprovod v podobě flanelu z hřibů dubových, který i přes provokativní vzhled chutnal fantasticky a voněl jak krušnohorské lesy v říjnovém ránu.
Ostatně podzimem voněl i dezert Panna cotta s hruškami a pěnou z Campari (145 Kč), který hodování důstojně uzavřel.
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |
Angličtina pro samouky
- Z domovaV podání žákyně druhé třídy
Náš domácí hardiskový rekordér je nastaven na pravidelné nahrávání pořadů Věda je zábava a Šikulové. Dívá se na ně Klárka, která na jejich sledování přes týden nemá čas, a proto si občas o víkendu sedne k televizi a v menu rekordéru si prochází nahrané pořady. Relace, které si zatím nikdo nepustil, přístroj označuje nálepkou NEW. Klárka, angličtinou dosud nedotčené dítko, si přesto zcela neomylně vybírá právě takto označené pořady.
"Jak v seznamu poznáš, které pořady sis ještě nepustila?" ptám se dcery. "Podle toho NEW [čti: nev]," odpoví Klárka. Na moji otázku, zda ví co to znamená, se dočkám odzbrojující reakce: "Že jsem to ještě NEWiděla."
Laco konečně bloguje na Laco.cz
- Ze světa (internetu)Lepší je bydlet ve vlastním
Před časem jsem si chtěl pro svůj blog pořídit vlastní doménu. Jenže byla obsazená, tak jsem to pustil z hlavy. Ale minulý týden mi napsal jeden z mých pozorných čtenářů, Patrik Kölbl aka insekticid, že doména Laco.cz právě expirovala. Neváhal jsem a doménu si zakoupil. Pokud tedy zadáváte adresu mého blogu do prohlížeče ručně, můžete si nyní ušetřit písmenka. Původní adresa laco.bloguje.cz funguje i nadále, jen budete přesměrováni na adresu novou.
Vlastní doména má výhodu i pro mě. Na otázku Jak se máš? teď mohu odpovědět velmi stručně: Laco.cz!
Ráj v Edenu
- Z domovaSešívaný double
V úterý mi lístky na Slavii proklouzly mezi prsty. Ve středu zklamalo i dalších pár pokusů o jejich sehnání. Ve čtvrtek jsem se rozloučil s představou, že budu přímým účastníkem dalšího letošního slávistického titulu. V pátek odpoledne mě SMS zprávou s textem Chceš dva lístky na tu Slavii? učinila šťastným Mod.
V sobotu jsem se dostal do červenobílého nebe.
Jak se nedělá revoluce
- Z domovaNěkolik vět
Chomutovská radnice dělá jednu botu za druhou. Bylo o tom napsáno už dost. Protesty mých nespokojených spoluobčanů sleduji delší dobu (dobrou kombinací je Harryho blog a stránky Chomutovského deníku) a tuto středu dozrál čas, abych se na jednu z jejich manifestací zašel podívat osobně. Obdivuji organizátory protestů a sepisovatele petic. Musí je to stát moře času a jdou s kůží na trh.
Obávám se však, že jediným výsledkem jejich snažení bude dobrý pocit, že nesplynuli s mlčící většinou a v rámci svých možností se pokusili o změnu. Jeden ze středečních řečníků, představitel chomutovského undergroundu Josef Šporgy, ostatně v této souvislosti ve svém projevu zmínil rok 1994, kdy v Chomutově koncertoval Karel Kryl. "Seděli jsme po koncertě v hospodě a Karel řekl, že mlčení je ta nejhorší zbraň," zavzpomínal Šporgy.
Jenže já si v souvislosti s aktuální chomutovskou kauzou vzpomněl na jinou větu. Marnost lokálních protestů totiž přesně charakterizuje legendární hláška jistého dělníka v televizním pořadu Sondy, který těsně před revolučním rokem 1989 odvážně prohlásil, že Schody se také nezametají odspoda nahoru.
Proč jsem si nekoupil lístky na Slavii?
- Z domovaProtože neumím pracovat s internetem!
Je úterý večer. Něco před devátou. Usedám k internetu. Čtu si o několikasetmetrových frontách, které se po třetí odpolední vytvořily před pokladnami nového stadionu Slavie. Myslím na kamaráda mého kamaráda, který v jedné z těch front měl stát. Když se dočtu, že vstupenky se prodávají i na internetu, mé sešívané srdce se rozbuší.
Poslední dobou nám v domě každý večer po deváté hodině vypínají internet. Asi abychom do postele nechodili rozdivočelí. Zatím mi to nevadilo. Ale když se včera hláška Síťový kabel byl odpojen objevila právě ve chvíli, kdy jsem do prohlížeče naťukal adresu vstupenky.stadioneden.cz, cítil jsem se trochu rozmrzelý.
Rychle jsem si otevřel notebook a přes GPRS se připojil k internetu. Stránky byly přetížené a v kombinaci s pomalým připojením přes mobil trval proces registrace déle než čekání Slavie na nový stadion. V průběhu registrace stránky několikrát spadly. Není divu, zájemců o lístky je více než prohřešků nejzasloužilejšího Slávisty současnosti Tomáše Řepky.
Konečně se dostávám k výběru míst na stadionu. Přesněji řečeno se jedná spíše o zoufalé hledání volných míst v jednotlivých sektorech. Po dlouhém a marném procházení nečekaně objevuji posledních pět míst. Okamžitě klikám a přesouvám vstupenky do košíku. Zcela vyčerpán odcházím spát a nechávám si zdát o sobotních oslavách mistrovského titulu Slavie na novém stadionu.
Ráno se přihlašuji ke svému účtu a místo vstupenek nacházím jen hlášku Vypršel časový limit košíku a vstupenky byly uvolněny.
Ptejse.cz po elitních blogerech
- Ze světa (internetu)Je těžší hloupě se zeptat nebo hloupě odpovědět?
Před pár dny byla spuštěna betaverze služby Ptejse.cz, jejíž uživatelé mají možnost se ptát na jakýkoli problém z prakticky neomezeného spektra témat od automobilismu přes náboženství až po zdraví a krásu. Na jednotlivé otázky odpovídají ostatní návštěvníci serveru. Každý uživatel je navíc bodově ohodnocen na základě své aktivity, ti nejlepší mají šanci vyhrát Apple iPhone.
Přemýšlím o tom, že se na serveru zaregistruji. Toužím se zeptat, zda je lepší položit otázku na Ptejse.cz nebo raději použít kvalitní internetový vyhledávač. Pochybnosti o smysluplnosti nové služby totiž ve mně vzbudil tento příspěvek: Slyšel jsem o elitních blogerech. Můžete mi doporučit nějaké opravdu kvalitní a zajímavé blogy? Dík.
Autor dotazu bohužel obdržel řadu nesprávných odpovědí. Přitom se stačilo zeptat Googlu.
Venkovský učitel
- RecenzeOdlišný film pro odlišné diváky
Není nic krásnějšího, umí-li spolu dva lidé mlčet. A to nejen v kině. Stejně tak úžasnost hercova projevu může spočívat v mlčenlivých scénách odkrývajících nejnitěrnější pocity hlavního hrdiny. Není v tomto směru lepšího umělce. Pavel Liška. Ani jeho maximální herectví by však spolu s výtečným scénářem nestačilo na to, aby se Venkovský učitel stal nejlepším českým polistopadovým filmem. NaŠtěstí je tu režisér Bohdan Sláma.
Není kam spěchat. Pomalu budovaná atmosféra, dlouhé scény bez střihů. Po chvíli přestávám být divákem, jsem součástí děje, do kterého mě vtáhla kamera zabírající hlavní postavy z neuvěřitelné blízkosti. Jsem vděčný za ostrost záběrů. Pro slzy v očích totiž vidím rozmazaně. A to prakticky od začátku až do konce filmu. Stačí se otevřít a nechat na sebe působit emoce. Přátelství, tolerance, láska, odpuštění. Celý život koncentrován do dvou hodin.
Každý jsme jiný. A odlišnost je někdy past a někdy to je dar. Podle toho, co s tím sami uděláme.
Hledáte návod jak šukat?
- Ze světa (internetu)Co na internetu vyhledává horní polovina populace
Zpravodajský portál Novy byl právě spuštěn (pozor, dnes večer první vydání nahých zpráv). Již brzy se tedy na internet přesune dolní část populace, která dosud seděla před televizní obrazovkou, a tak se rychle pojďme podívat, jaké výrazy zadává do vyhledávačů ta horní polovina populace, která aktivně využívá internet.
Na tento blog se zástupci intelektuální elity národa dostali po zadání těchto vybraných výrazů:
- šukal jsem spolužáka
- starosta je svině
- serou mě cikáni
- vagina manual v pdf
- volant hchkrdtn
- dara rolins ukazuje v klipu vaginu
- langerova aneta jeji orientace
- kdo me udela fasádu na domě v liberci
- gustáv husák prostitutky
- co dokaze sustruh, len pre silne zaludky!
- návod jak šukat
Patřím mezi dolní polovinu populace
- Ze světa (internetu)Názory, které lidé považují za kvalitní
Za pár dní televize Nova spustí portál, který prý zahýbe českým internetem. Jiří Hlavenka, bloger par excellence, v této souvislosti napsal: Je typický divák TV Nova zběhlým internetovým uživatelem? Je to asi velmi hrubé a paušalizující dělení, ale zdá se mně, že Internet aktivně používá ta “horní” polovina populace, zatímco ta “dolní” sedí u TV Nova.
Zamyslel jsem se nad tím, kolik času věnuji internetu a jakou část svého života trávím sledováním vysílání TV Nova. Televizní obrazovka vítězí. A jsem tomu rád. Nechtěl bych totiž patřit mezi Jiřím Hlavenkou zmíněnou "horní" polovinu populace, která za kvalitní považuje níže uvedené názory.



