Penzion U Hrádku: Báječná rodinná dovolená na Jižní Moravě
- RecenzeNejhezčí video z naší nejkrásnější dovolené
Recept na úspěšnou rodinnou dovolenou je jednoduchý. Nejdříve potřebujete najít kvalitního partnera, se kterým zplodíte a vychováte roztomilé, vnímavé a hodné děti. Máte? Fajn, nebylo to nic těžkého, že? Ale to byl teprve začátek. Dále musíte vybrat vhodnou lokalitu skýtající spoustu zajímavých míst, kde vaše vnímavá dítka budou s nadšením vstřebávat informace. Zároveň musí vybraná destinace nabízet dostatečné množství atrakcí sloužících k dětské zábavě. Také vás napadla Jižní Morava? Správně! Jako bonus zde dostanete i nejhezčí počasí v zemi.
Stále ale ještě nemáte vyhráno. To nejdůležitější vás teprve čeká. A tím je vyběr penzionu, který vedou lidé vyznávající stejné hodnoty jako vy. Lidé, kteří přemýšlejí stejně jako vy. Lidé, kteří mají stejný vkus jako vy. Lidé, kterým chutnají stejné věci jako vám. Vyberte si proto penzion, který funguje přesně tak, jako byste ho vedli vy sami, kdybyste to uměli. My jsme ho našli. Jmenuje se Penzion U Hrádku. Další slova chvály jsou zbytečná. Raději se kochejte záběry z našeho krátkého rodinného videa obsahujícího vše, co bylo uvedeno výše.
A mimochodem, video vypadá přesně tak, jak bych ho natočil a setříhal já sám, kdybych to uměl.
Upozornění: Fotografie jídel v závěru videa nejsou ilustrační!
Království železnic
- Z domovaDoporučuji ještě nechat pár rychlíků ujet
Když jsem četl, že se 1. července letošního roku zvedají závory největší modelové železnice u nás, zatoužil jsem zatopit pod kotlem, naložit do soupravy rodinu, nastavit návěstidlo na volno a plnou parou vyrazit po hlavní trati směrem ku Praze. Jenže v grafikonu naší rodiny žádný volný víkend nebyl, a tak byla návštěva Království železnic prozatím odsunuta z hlavního nádraží na vedlejší kolej. Naštěstí.
V Praze na Smíchově v obchodním komplexu Anděl City je totiž z plánovaných 2.500 m2 otevřeno zatím pouhých prvních 115 m2 modelového kolejiště. O víkendu jsme Prahou pouze projížděli a hodinové smíchovské zpoždění našeho dovolenkového expresu bylo jen lehkým zpestřením jinak nudné cesty.
Windows Vista: 95 kroků zpět
- RecenzeKde udělali soudruzi chybu?
Vím, mnozí z vás mě varovali. Přesto jsem si na nový počítač nechal nainstalovat operační systém Windows Vista. Dnes toho lituji. Zatímco na starém stroji s Windows XP vše fungovalo bezvadně, práce s Vistami přinesla mnoho netušených komplikací. Ani za tři měsíce jsem si nezvykl. Možná je systém jen špatně vyladěný, možná mi jen zůstalo skryto některé nastavení, ale především práce s Průzkumníkem mi přináší skoro až fyzickou bolest.
Ve stromové struktuře chci smazat složku. V Průzkumníku ji označím a stisknu klávesu Delete. Složka zmizí. Ovšem jen zdánlivě. Stačí stisknout F5 pro obnovení a hle, složka vstala z mrtvých (nefunguje ani volba Odstranit v kontextovém menu). Samotné soubory ve složkách odstranit lze, stejně jako prázdné složky. Nechci-li tedy chodit mazat složky ke šťastnějším kolegům pracujícím s Win XP, musím nejdříve smazat všechny soubory ve složce a teprve pak se složka definitivně odporoučí do věčných lovišť.
A vůbec je pro mě práce s Průzkumníkem utrpením. Například chci soubor přejmenovat. Po kliknutí pravým tlačítkem čekám 3-4 s než se objeví kontextové menu, označím-li soubory za účelem smazání, čekám na objevení se potvrzovacího dialogu nekonečných 10 s. Otevření souboru trvá mnohdy ještě déle. Pomalost systému nechápu, v novém stroji je čtyřjádrové pentium a čtyři gigabajty operační paměti. A to jsem již dávno povypínal všechna ta vizuální vylepšení nového systému. Ani včera nainstalovaný Service Pack 2 změnu nepřinesl.
Spolu s nákupem licence na Windows Vista Bussines jsem obdržel i licenci na Windows XP. Velmi vážně uvažuji o tom, že se vrátím k osvědčenému operačnímu systému.
Jaká píseň se u nás doma nejvíce hraje?
- Z domovaMalá hudební hádanka
Lajgty česty parisou komedsi ar
Časy rape časy tan bkče je čár
Čs pík ričes k stanke tynčés evvonknrakarajka superstar
Nickis kreizis géra pindy aconispe
Čujupe vecpu cipi jačce ace sis kreizis
Jačce kerakiri a somisa, taniša auvi givi givi aly sis kreizis
Somstare, hevstare, naslo hewl visestare
Simi aly kow ava nagzein, wi nambr
Tencl avro defentavl vej dable sej
Hejznavle tyšá tsi ejvlí nyšá mimí any dezvlávn metlsejn
Nickis kreizis géra pindy aconispe
Čujupe vecpu cipi jačce ace sis kreizis
Rambo: První krev
- RecenzeJeden z nejlepších akčních filmů všech dob
Tvé jméno je John. John Rambo. Ve Vietnamu si byl hrdina. Pan Někdo bojující proti rudýmu zlořádu. Tvá země ti dala důvěru, pro boj proti Vietkongu svěřila techniku v hodnotě milionů dolarů. Dnes je z tebe vyvrhel a v zemi neomezenejch svobod nedostaneš ani práci nočního hlídače. V jednom zapadákově tě pak zamindrákovanej šerif zavře za potulku. Nenecháš se šikanovat smečkou obtloustlejch xenofobních strejdů v uniformách a utečeš do hor. Místní policajti však záhy poznaj, z koho si chtěli udělat živej terč. Zatímco ve svém vidlákově vládnou oni, tady ve skalách seš zákon ty. A dobře víš, že vinný je ten, kdo prolil první krev.
První dil Ramba jsem viděl před více než dvaceti lety na nějakém mejdanu. Tisící kopie s monotónním jednohlasým dabingem a kvalitou obrazu neumožňující rozlišit listí od kmene stromu, natož spatřit v jeho koruně skrytého muže. Do dnešních dní jsem tak Ramba považoval za bezduchý béčkový film. Jaká chyba! Našel jsem odvahu si pustit film z DVD a byl jsem nadšen. Minimalistické akční scény, neplýtvání náboji, skvěla atmosféra bojů jednoho zklamaného muže, který už nechtěl zabíjet, proti přesile nadšených víkendových válečníků, kteří svůj boj prohráli už dlouho před tím, než jim Rambo osudově vstoupil do života.
K udělení desáté hvězdičky z deseti chybělo jediné. Aby John na konci filmu zemřel.