Takové to malé domácí hraní
- Jen takZapomeňte na Nintendo DS nebo PlayStation Portable
U nás doma se nehrají hry na počítači. Je to pracovní nástroj a hry do něho nepatří. Ostatně k tomu není ani přizpůsoben. Jsem rád, že to naše děti vnímají stejně. Ke hraní elektronických her u nás slouží Nintendo Wii propojené s televizí. V současnosti pro děti v tomto segmentu neexistuje nic lepšího. Svého času jsem přemýšlel, že bych dětem jako doplněk k Wiičku pořídil Nintendo DS. Malou přenosnou herní konzoli. Jenže jsem si koupil iPhone.
A ejhle! Aniž bych to tušil, s jeho pořízením se u nás zcela nečekaně objevilo to nejlepší, co lze v současné době mezi přenosnými herními konzolemi pořídit. Vysoký výkon přístroje, dotykový displej a akcelerometr (senzor polohy) se postarají o skvělý zážitek z hraní her. Kouzlo iPhonu coby herní konzole ovšem tkví především ve způsobu získávání her. Proč chodit do obchodu a utrácet stovky korun za plastovou cartridge s hrou pro Nintendo DS či PSP?
Apple má AppStore. Katalog desítek tisíc prověřených aplikací a her dostupných přímo z přístroje. Vyberete si hru, v mnoha případech si zdarma můžete vyzkoušet její Lite verzi. Ceny plných verzí se pohybují v řádech jednotek eur. Nejdražší hru, co jsem kdy do iPhonu koupil, byl automobilový simulátor Need For Speed Undercover za necelých šest eur. Zlomek ceny her na ostatní konzole, navíc AppStore si sám strhne poplatek, žádné vytahování platební karty či hotovosti. Hra se sama stáhne a nainstaluje.
Nedivím se, že Sony a Nintendo mají problém, neboť za poslední rok Apple zečtyřnásobil svůj podíl na poli mobilních her.
Příští týden se začne prodávat iPad. A to teprve bude mela!
Volební kampaň pohledem dítěte
- Z domovaSkutečné sdělení sloganů ČSSD prohlédli už i školáci
V pondělní MF DNES byl velmi zdařilý vtip Miroslava Kemela. Na billboardu KSČM je hlava Vojtěcha Filipa a slogan Taky už máte svobodných volebních kampaní plné zuby? Kresba zaujala i Klárku, která mě poprosila o vysvětlení pointy. Vyprávěl jsem tedy o dobách bývalých, kdy volební kampaně neprobíhaly, protože beztrestně se dala volit pouze jedna strana a o době současné, kdy naopak paradoxně platí, že méně by bylo více. Klárka se k mému znechucení současnou podobou volební kampaně přidala.
Hmm, já taky tatínku nechápu, proč se Paroubek na plakátech chlubí, že do tří let sníží důchody na polovinu.
Alenka v říši divů: Burtonův Avatar
- RecenzeNevíte někdo, proč je havran jako psací stůl?
Mrzí mě, že jsem v dětství neměl kolem sebe nikoho, kdo by mi otevřel mysl. Jako malému se mi totiž kniha Lewise Carrola nelíbila. Nerozuměl jsem chaotickému příběhu, nechápal zmatenost dialogů, děsila mě absurdnost postav. Až teď jsem objevil, že i zdánlivý nesmysl může mít svůj smysl. Poděkovat musím Klárce, která mě přiměla se na film vypravit.
Pravda, nebýt toho, že pod novým filmovým zpracování je podepsán můj oblíbenec Tim Burton, přemluvit bych se nechal těžko. Přesto jsem si raději ještě jen pár hodin před cestou do kina přečetl zkrácenou knižní verzi Alenky, která je upravena tak, aby ji dobře rozuměly nejen děti navštěvující nejnižší třídy základní školy, ale i ty mladší.
Dobře jsem udělal. Je dobré vědět, jakou úlohu má Bílý králík, kdo je Kloboučník (v českém překladu knihy Švec) nebo čím se vyznačuje Kočka Šklíba. Pochopíte také některé odkazy na původní příběh, na který Tim Burton vlastně jen volně navazuje, neboť jeho Alenka se do Říše divů znovu vrací ve svých devatenácti letech.
Byl jsem nadšen. Má mysl se otevřela. Už jsem schopen jako fakt přijmout všech šest nejúžasnějších nemožností, které člověka s jasnou vizí napadnou do snídaně. Po vypití nápoje se zvětšíte, po snězení koláčku zmenšíte, zvířata mluví, kočky umějí mizet, Říše divů existuje a setnout Tlachapoudovi hlavu není nemožné.
Při sledování filmu jsem se neubránil srovnání s Avatarem. Oba snímky úspěšně využívají 3D technologii, výtvarná stránka obou filmů je dechberoucí, v každém příběhu hlavní postava zachraňuje cizí svět. Mezi Avatarem a Alenkou je tak jediný, ale dosti podstatný rozdíl. Zatímco Cameron je zelený, Burton je barevný.
Nepodceňujte pokladní v Globusu
- Z domovaMohou o vás vědět více, než si myslíte
Co je Markéta těhotná, týdenní rodinné nákupy v Globusu obstarávám já. Seznam dostanu napsaný na jedné straně A4, jednotlivé položky jsou za sebou seřazeny tak dokonale, že stačí jen postupně procházet mezi regály a zboží skládat do vozíku. Nikdy se nemusím vracet, nebloudím, nehledám. Nakupuji.
Aby na oplátku měla doma Markéta co nejméně práce s distribucí zboží z tašek na příslušná místa, u pokladny vykládám nákup z vozíku na jezdící pás tak, abych jej mohl po namarkování bleskově naskládat do tašek s tím, že jednotlivé položky jsou sdruženy do tématických celků (pečivo, zelenina, mléčné výrobky apod.).
Včera pokladní mé počínání pozorovala s úžasem a zahájila rozhovor, na jehož konci jsem byl v úžasu zase já.
- Teda, to je neuvěřitelné, jak pečlivě to tady třídíte
- No, víte, on se potom doma ten nákup rychleji uklidí
- Já vás pozoruji už dlouho a vždycky máte úplně plný vozík, ale nikdy jsem vás tu neviděla se ženou. Jen občas s dětmi.
- Vy si mě takhle pamatujete? Vždyť tady projde denně spousta lidí a já do Globusu chodím jen jednou týdně.
- Pamatuji. Máte modrou platební kartu a jste inženýr.
Jak svět přichází o magistry
- Ze světa (internetu)Finanční skupina ING nabízí virtuální průvodkyni
Byla to těžká doba. Vlakem jezdila jen čtyřprocentní většina, v krasobruslení vyhrávali ti nejrychlejší a internetové připojení bývalo tím posledním, co lidem zbylo. Mgr. Radovanovi K. bylo tehdy necelých jedenatřicet, když v onen chladný březnový podvečer zapnul svůj notebook, jediný to kus nábytku v pronajatém bytě, a připojil se k internetu. Možná chtěl jen potvrdit několik žádostí o přátelství na FB.
Byla to těžká doba. Státní dluh se snižoval zvyšováním sociálních dávek a finanční krize, kterou odstartovaly obchody s finančními deriváty, způsobila nedůvěru ve finanční produkty. Na internetových stránkách finančních ústavů tehdy nebylo snadné se orientovat. Naštěstí jen do chvíle, kdy se objevilo revoluční prohlášení ředitele marketingu finanční skupiny ING:
"Na českém trhu jsme vůbec první společnost, která spustila virtuálního pomocníka s lidským hlasem. Věříme, že tímto v České republice netradičním a originálním způsobem zpřístupníme obsah stránek nejen našim zákazníkům a že se nám podaří zlidštit komunikaci s klienty o finančních produktech. Veronice totiž můžete položit dotaz jako při chatu s kamarády."
Policejní protokoly se bohužel nezmiňují o tom, jak se Radovan na tyto stránky dostal. Tím posledním, co se z života RK dochovalo, je přepis jeho rozhovoru s virtuální průvodkyní Veronikou:
RK: Krásně se usmíváš.
Veronika: Mám radost, že vám mohu pomoci.
RK: Moc ti to sluší.
Veronika: Děkuji, takový vzkaz potěší. I vám to dnes sluší.
RK: Půjdeme na rande?
Veronika: To bohužel nepůjde. Každopádně děkuji za pozvání!
RK: Máš přítele?
Veronika: Já mám ráda ING.
Tato nenápadná tři písmenka magistrovo ego již neuneslo.
Jak na domácí video z dovolené
- Z domovaTo samé stokrát jinak a stále zábavně
Základ je stejný, ať natáčíte cokoli. Vyvarujte se dlouhých záběrů, omezte zoomování, nedělejte s kamerou prudké pohyby. Ve střihovém softwaru si pak stačí pohrát s pořadím záběrů (ideální je poskládat z natočených situací příběh), nepřehánět to s různými efekty a přechody, vybrat vhodnou hudbu a především stříhat, stříhat, stříhat!
V zimě jezdíme už roky lyžovat na stejné místo (600 km vzdálený Kronplatz v italských Dolomitech). Se stejnými lidmi. Přesto stále s sebou beru kameru. A každý rok překvapivě sestříhám video, které je pokaždé jiné, ale vždy zábavné. Je to snadné. Stačí si totiž všímat momentů, které jsou neotřelé, něčím zajímavé a především nové.
Pravda, výhodou je, že děti rostou, jejich lyžařské umění se vyvíjí, mění se jejich záliby, zájmy a chutě. Pokaždé jiná je také hudba, kterou v autě posloucháme (také vozový park se čas od času obměňuje). Vybrané skladby se pak objeví ve videu. Letos je to novinka od Mňágy a Žďorp, brněnské skupiny Midi Lidi nebo pasáže ze soundtracku k filmu Vzhůru do oblak.
Zhruba padesát procent úspěchu videa z dovolené ale tvoří dobrá parta. A jelikož by druhá část naší výpravy nemusela být nadšena z toho, že se objeví v internetovém videu, nabízí film, který si za chvíli pustíte, jen slabou polovinu zábavy originálu určeného k privátnímu promítání (část zábavy zmizela též kvůli omezení délky videa na Youtube). Přesto jako ukázka povedeného domácího videa poslouží dostatečně.
No tak dobrá tedy. Vím, není to žádná sláva. Slibuji, že příští rok to bude lepší. Chtělo by to novou kameru. Samozřejmě schopnou natáčet film v HD rozlišení, s ručním ostřením a zvláště na lyžích by se hodil stabilizátor obrazu. Snad bude také lepší počasí. Sluníčka bylo letos nejméně za poslední roky a na světelných podmínkách je to bohužel znát. Jen jedno musí zůstat. Lidé, kteří v mých filmech účinkují.